Tostaf

Nabytí samostatnosti většinou pro všechny znamená, najít si práci a odstěhovat se od rodičů. V dnešní době však toto je pro velkou řádku mladých mise prakticky nemožná. Mnohým tak nezbývá nic jiného než zůstat u rodičů. Se svými rodiči bydlí ve věku mezi dvaceti a třiceti lety polovina mladých v naší zemi. Ale není to tak, že by se jim to líbilo. Zpravidla skutečně chtějí rodné hnízdo opustit, bohužel však nedosáhnou na to, aby si mohli pořídit vlastní bydlení.

Nejvíce frustrovaní jsou v Praze. Získat v hlavní městě vlastní bydlení je pro mladé vyloženě utopií. Při aktuálních cenách pražských nemovitostí je nabytí vlastního bydlení investicí, která se jeví jako děsivý až strašidelný zážitek, který se snad už ani nevyplatí. Velká řádka mladých pak odchází z Prahy, aby dosáhli možnosti získat hypotéku s měsíčními splátkami, které pro ně budou únosné i v budoucnosti.
Pokud však nedosáhnete na hypotéku, můžete žít v podnájmu. Samozřejmě pak musíte počítat s tím, že bydlení v podnájmu vás vyjde dráž než vlastní bydlení, a ještě k tomu v podstatě sypete peníze někomu cizímu. Podle průzkumu společnosti Partners vyjde bydlení v nájmu o 1800 korun měsíčně více než bydlení ve vlastním. Za dvacet pět let, což je obvyklá doba pro splácení hypotéky, to pak je více než půl milionu korun. Je pravdou, že v podnájmech i přes tyto výpočty bydlí spíše lidé, kteří mají nižší příjmy. A tyto nižší příjmy jsou měsíčně zatěžovány vyšším dílem výdajů na bydlení, než kdyby bydleli ve svém.

Ze zmíněného průzkumu dále vyplývá, že z příjmů domácností jde až 37 procent na bydlení v podnájmu, zatímco ti, co jsou ve vlastním dávají z příjmu přibližně 27 procent.
Zástupci firmy také uvedli, že podle pravidel finanční gramotnosti by měli lidé na bydlení vydat ideálně 30 procent ze svých příjmů. Do toho se však počítá i nájemné, splátky hypotéky, voda, elektřina, plyn a různé další poplatky vztahující se k nemovitosti.